Tradiční biochemická medicína po desetiletí určovala přístup k onemocněním a způsobu jejich léčby. Významně přispěla k rozvoji urgentní péče i farmakologie, ale u chronických, systémových nebo psychosomatických obtíží naráží na své limity.
V 21. století už víme, že tělo není jen chemická laboratoř, ale dynamický systém řízený informacemi. Zásadní roli v tomto přístupu hrají tzv. bioinformace: signály z prostředí i z vnitřního nastavení, které organismus vnímá, zpracovává a podle nich upravuje svou činnost.
Tento článek vás provede tím, proč tradiční biochemický model přestává být dostačující, co přesně znamená bioinformační přístup a jak můžete co nejlépe podpořit svou vitalitu, regeneraci a dlouhověkost.
Biochemická medicína a její limity
Biochemický přístup chápe tělesné funkce jako souhru chemických reakcí, které můžeme ovlivnit z vnějšku, nejčastěji pomocí léčiv. Využívá model, podle kterého se dají poruchy v těle napravit zásahy do biochemických drah, například podáním syntetické látky, která působí na hormonální nebo metabolické procesy.
Chemická intervence (například podání léku) se obvykle zaměřuje na jeden konkrétní problém v těle. Blokuje enzym, upravuje hormon nebo potlačuje zánět. Jde o cílený zásah do jedné dráhy, tedy do dílčího procesu. Tělo přitom nereaguje pouze na jednu konkrétní látku, ale na celé spektrum vnitřních a vnějších signálů.
Při řešení komplexních a dlouhodobých obtíží tak biochemická medicína naráží na své limity. Chronický zánět, autoimunitní reakce, chronický únavový syndrom, neurodegenerativní změny nebo poruchy metabolismu nevznikají ze dne na den. Vyvíjejí se postupně v důsledku dlouhodobého přetěžování organismu. Často žijeme ve stresujícím prostředí, pod tlakem a s nároky, které tělo nedokáže dlouhodobě zvládat.
Lidský organismus není stroj, který opravíme výměnou jedné součástky. Právě zde vstupuje do hry bioinformační medicína. Nestaví se proti klasické vědě, ale navazuje na ni a rozšiřuje ji o klíčový prvek: informaci.
Bioinformace jako základ tělesné rovnováhy
Progresivní vědecké směry, jako jsou epigenetika, kvantová biologie nebo systémová medicína, potvrzují, že biochemické procesy v těle nejsou primární příčinou změn, ale spíše jejich důsledkem. Kde hledat příčiny zdravotních obtíží? Odpověď dávají bioinformace.
Co to je bioinformace
Pojmem bioinformace označujeme veškeré vnitřní a vnější signály, které tělo vnímá, zpracovává a podle nich upravuje svou činnost. Může jít o podněty elektrické, elektromagnetické, vibrační, ale i o vlivy prostředí, světlo, teplotu, výživu, rytmus dne a noci, mezilidské interakce nebo psychický stav.
Tyto informace ovlivňují buněčnou aktivitu, hormonální řízení, nervové reakce i schopnost těla adaptovat se na změny. Například i prostý kontakt se světlem ráno aktivuje cirkadiánní rytmy, které dále ovlivňují produkci hormonů, tělesnou teplotu nebo fáze spánku.
Tělo bioinformace zpracovává na více úrovních. Některé signály zachytávají receptory na povrchu buněk a spouštějí specifickou reakci. Jiné podněty se šíří nervovou nebo hormonální soustavou a koordinují činnost organismu. Neustále probíhá zpětná vazba.
Organismus vyhodnocuje každou situaci a přizpůsobuje se aktuálním podmínkám. To, jak signály přijímá a zpracovává, ovlivňuje jeho odolnost, regenerační kapacitu i stabilitu ve vnějším prostředí. Nejde o to, jaký signál se spustil, ale proč.
Právě ve schopnosti vnímat, vyhodnocovat a řídit svou rovnováhu na základě informací se skrývá potenciál bioinformační medicíny. Na rozdíl od biochemického modelu, který často zasahuje jednostranně a bez ohledu na kontext, umožňuje bioinformační přístup cílenou a adaptivní intervenci, která zohledňuje všechny souvislosti.
Vědecké souvislosti bioinformační medicíny
Koncept bioinformace není spekulací, ale vychází z výzkumů, které zásadním způsobem přehodnocují vztah mezi prostředím a regulací tělesných procesů.
Co říká epigenetika?
Epigenetika ukazuje, že aktivita a vliv genů na naši vitalitu není pevně daná, ale je proměnlivá v závislosti na signálech, které přicházejí z okolí. Patří sem například chemické, vibrační nebo elektromagnetické podněty jako stres, výživa nebo světlo.
Bruce H. Lipton, buněčný biolog, dodává: „Naše prostředí a každodenní zkušenosti ovlivňují expresi našich genů. Aktivitu genů lze „zapínat“ nebo „vypínat“ na základě podmínek prostředí.“
Jak kvantová biologie ovlivňuje chápání těla?
Kvantová biologie zkoumá vliv kvantových jevů na biologické procesy, včetně fotosyntézy, čichu nebo enzymatických reakcí.
Amit Goswami, teoretický fyzik a profesor kvantové mechaniky, zavedl pojem kvantové biologie v souvislosti s fungováním těla. Tělo popisuje jako systém, který není řízen pouze molekulárně, ale také informačně – na úrovni, kde působí vědomí a kvantová pole.
Goswami navrhuje koncept tzv. kvantového doktora, tedy odborníka, který chápe organismus jako dynamickou síť propojených informačních a energetických struktur.
Bioinformační technologie v praxi: technologie RIFETECH®
Experimenty potvrzují, že elektromagnetická pole mohou ovlivnit genovou expresi, která reguluje stresové a růstové reakce buněk.
Právě z těchto poznatků vycházejí terapeutické přístupy, které nepracují s chemickými látkami, ale se signálem. Mezi ně patří i bioelektromagnetická terapie, kterou reprezentuje technologie RIFETECH®.
RIFETECH® využívá specifické vlastnosti studené plasmy a pulzního elektromagnetického pole k podpoře regulačních mechanismů organismu.
Technologie studené plasmy je novou generací fyzikální terapie, která minimalizuje zátěž organismu a snižuje potřebu farmakologické léčby. Působí na neuromodulační, imunomodulační, kompenzační a revitalizační úrovni a podněcuje přirozené procesy optimálního fungování lidského těla.
Medicína budoucnosti – výhled a trendy
Stále více terapeutických a technologických přístupů staví na metodách, které sledují a ovlivňují tělo na úrovni informací, nikoliv chemických zásahů.
Nejčastější bioinformační přístupy
- bioelektromagnetická terapie, která využívá působení řízených elektromagnetických polí,
- neuromodulace – cílená stimulace nervových drah a bloudivého nervu pro podporu rovnováhy nervového systému,
- měření variability srdeční frekvence (HRV) jako ukazatele stresové zátěže a adaptační kapacity organismu,
- světelná stimulace, která ovlivňuje cirkadiánní rytmy, tvorbu hormonů i nervovou aktivitu,
- frekvenční stimulace, využívající specifické vlnové délky nebo zvuky k podpoře fyziologických reakcí.
Všechny tyto metody mají společné to, že nezasahují do těla invazivně ani farmakologicky. Působí na regulační systémy, například nervovou soustavu, elektromagnetická pole nebo senzorické dráhy.
Ukazují, že cílené ovlivňování informační rovnováhy těla je reálným základem pro péči, která je individualizovaná, adaptivní a zaměřená na podporu přirozené regenerační schopnosti. Medicínou budoucnosti bude práce s tělem jako s informačním systémem, nikoliv pouze tlumení symptomů.
Naše vize v příštích 10 až 20 letech
Rozvoj systémové biologie, digitální medicíny a neuromodulačních technologií naznačuje, že medicína nadcházejících dekád se bude výrazně lišit od současné praxe. Místo jednorázových zásahů nastoupí kontinuální sledování tělesných funkcí, práce s personalizovanými daty a cílené ovlivňování regulačních mechanismů.
Posouvá se i role pacienta – z pasivního příjemce se stává aktivní účastník, který rozumí principům fungování vlastního těla a umí s nimi vědomě pracovat. Tím se otevírá prostor pro prevenci poruch ještě před jejich vznikem.
Čím dříve začneme vnímat tělo jako systém řízený informacemi, tím větší máme šanci podpořit svou vitalitu, dlouhověkost, zpomalit vyčerpání a posílit regenerační schopnosti dřív, než se projeví závažnější dysbalance.
Pokud hledáte vědecky podložený a prakticky ověřitelný způsob, jak podpořit své regenerační kapacity, přijďte si vyzkoušet technologii RIFETECH® do našeho showroomu.
Zdroje
MedCentral. Interventions fail to address root causes of health inequities. medcentral.com. [cit. 28. 5. 2025]. Dostupné z: https://www.medcentral.com/internal-med/interventions-fail-to-address-root-causes-of-health-inequities
MyEdu.cz. Patofyziologie – Vztah mezi tělesnými funkcemi a poruchami. postudiumdevm9.myedu.cz. [cit. 28. 5. 2025]. Dostupné z: https://postudiumdevm9.myedu.cz/mod/book/tool/print/index.php?id=6934
Česká společnost klinické biochemie. Koncepce oboru Klinická biochemie. cskb.cz. [cit. 28. 5. 2025]. Dostupné z: https://www.cskb.cz/cskb/koncepce-oboru/
Carey, Gemma et al. Systems science and systems thinking for public health: a systematic review of the field. BMJ Open. 2015; 5(12): e009002. [cit. 28. 5. 2025]. Dostupné z: https://bmjopen.bmj.com/content/5/12/e009002
Pharmacology Education Project. Individual variation in drug response. [cit. 28. 5. 2025]. Dostupné z: https://www.pharmacologyeducation.org/clinical-pharmacology/individual-variation-drug-response
Epigenetika. WikiSkripta [online]. [cit. 28. 5. 2025]. Dostupné z: https://www.wikiskripta.eu/w/Epigenetika
Quantum biology. Wikipedia. [cit. 28. 5. 2025]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Quantum_biology
Systems Medicine: The Application of Systems Biology Approaches in Medical Research and Practice. National Center for Biotechnology Information. [cit. 28. 5. 2025]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4556074/
Reddy, S., Reddy, V., & Sharma, S. (2023). Physiology, Circadian Rhythm. StatPearls Publishing. [cit. 28. 5. 2025]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK519507/
Crowley, S. J., Molina, T. A., & Burgess, H. J. (2020). A Randomized Controlled Trial of Bright Light and Evening Short Wavelength Light Exposure for Advancing Circadian Phase in Adolescents. Frontiers in Neuroscience [online]. 14, článek 99. [cit. 28. 5. 2025]. Dostupné z: https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fnins.2020.00099/full
Lehrer, P. M., & Gevirtz, R. (2014). Heart rate variability biofeedback: how and why does it work?Frontiers in Psychology, 5, 756.Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4104929/
Lipton, B. The Jump From Cell Culture to Consciousness. ECAM. 2019. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6438088/
Lambert, N. et al. Quantum biology. Nature Physics [online]. [cit. 1. 6. 2025]. Dostupné z: https://www.nature.com/articles/nphys2474
Goodman, R., Blank, M. Magnetic field stress induces expression of hsp70. PubMed – National Library of Medicine [online]. [cit. 1. 6. 2025]. Dostupné z: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/8496241/
Wikipedia. Bruce Lipton. cs.wikipedia.org. [cit. 28. 5. 2025]. Dostupné z:https://cs.wikipedia.org/wiki/Bruce_Lipton
Centers for Disease Control and Prevention. Epigenetics, Health, and Disease. cdc.gov. [cit. 28. 5. 2025]. Dostupné z: https://www.cdc.gov/genomics-and-health/epigenetics/index.html
Wikipedia. Amit Goswami. de.wikipedia.org. [cit. 28. 5. 2025]. Dostupné z: https://de.wikipedia.org/wiki/Amit_Goswami
Wikipedia. Neuromodulation (medicine). en.wikipedia.org. [cit. 28. 5. 2025]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Neuromodulation_(medicine)
Cell Signaling. Learn Science at Scitable – Nature. [cit. 28. 5. 2025]. Dostupné z: https://www.nature.com/scitable/topicpage/cell-signaling-14047077/